Historie farnosti

Zde je možné si vybrat informace z historie farnosti Velká Polom:

  • Kostel sv. Václava ve Velké Polomi
  • Starý hřbitov u kostela sv. Václava
  • Lípa
  • Nový hřbitov

Pokud máte nějaké historické fotky, budeme rádi, když nám je pošlete na adresu rkf.velkapolom@doo.cz

Děkujeme

Kostel sv. Václava ve Velké Polomi

Velkopolomský kostel patří k nejstarším kostelům nejen blízkého regionu, ale i na území dolního Slezska. Jeho založení rodem Přemyslovců spadá do konce 13. století. Velká Polom jako vesnice má svou první písemnou zmínku z roku 1288 a v této historické době na Opavsku dožívala po smrti Přemysla Otakara II, zemřelého r.1278 na Moravském poli, větev Přemyslovců.
Přemyslovci vystavěli ve velmi zajímavé ose pět kostelů se zasvěcením svého rodového příslušníka, českého knížete sv.Václava, mučedníka a patrona české a moravské země. Jedná se o kostely: Olomouc r.1131, Ostrava r.1267, Velká Polom a Chřenovice (dnes Krzanowice, Polsko u Ratiboře) r.1288 a Opava r.1291. Ve své době všechny kostely sv.Václava dostaly typické zasvěcení (po zvláštním souhlasu) a byly oblíbeny na důležitých místech zemských hranic.
Náš kostel byl založen plánovitě mezi Opavou a Ostravou, na tehdejším neosídleném území, a ihned se stal farním kostelem nově a později založeným vesnicím. Dosvědčuje to doklad a údaje v Zemském archívu v Opavě: signatura Bi-WVII-1, inv.403, kde je uvedeno celkem 23 vesnic (sestaveno v abecedním pořadí: Budišovice, Čavisov, Dobroslavice, Dolní Lhota, Horní Lhota, Hrabyně, Chabičov, Klimkovice, Krásné Pole, Kyjovice, Lagnov (u Klimkovic), Martinov, Mokré Lazce, Plesná, Polanka, Poruba, Pustkovec, Smolkov, Svinov, Třebovice, Vřesina a Zbyslavice.
V průběhu dalších let a staletí se situace měnila a docházelo k vyfařování nových far a farností, např.: Klimkovice, Svinov, Poruba atd. V letech 1687-1757 je u našeho kostela v evidenci již jen 7 vesnic. V současnosti farnost tvoří: Velká Polom, Dolní Lhota, Horní Lhota a Čavisov.
Náš kostel svou současnou podobu získal postupně v průběhu uměleckých slohů. Byl stavěn po etapách tak, jak se rodily již výše zmíněné vesnice. V pamětní knize naší fary se uvádí, že kostel v samém začátku tvořil jen kněžiště-presbytář (kaple) a je postaven z pevného materiálu (kamene) – 11,5 sáhu dlouhý a 3-5 sáhu široký. Presbytář byl postaven v gotickém slohu s typickou křížovou klenbou. Přesná datace počátku gotické stavby není známa. Letopisné údaje jsou zaznamenány až z doby pozdějších přístaveb a změn. Pro naši farnost nejpodstatnější vznik okolních vesnic se datuje mezi lety 1377-1464, tedy v druhé fázi kolonizace opata Bruna, po 87 letech života obce Velké Polomi. Nárůst již zmíněných vesnic a nedostatek místa ve stávajícím kostele si vyžádal jeho zvětšení, a tak se též stalo.
V roce 1589 následovala přístavba střední části lodě kostela, za panování Hukovských a Pražmů ve Velké Polomi. Mělo se tak stát okolo r.1500. V roce 1741 přistavil rod Wilczků (Vlčků) současnou věž kostela, 1782 byla vystavěna farní budova, 1842 malá kostelní věž se sanktusovým zvonečkem, 1857 hřbitovní zeď a 1859 bylo vybudováno oratorium se sakristií (jednalo se o oddělené místo v kostele, určené pro panstvo nebo řeholníky, se samostatným přístupem a stabilizovaným místem).

Starý hřbitov u kostela sv. Václava

Je velmi starý, památný a výjimečný. Je součástí kostela, a také stejného stáří. U venkovských kostelů byli všichni katolíci (z celé farnosti) pohřbíváni do 3 dnů po úmrtí na posvátném místě u kostela. A jak postupně a časově přibývalo přilehlých vesnic, tak přibývalo i hrobů. Již v počátku historie našeho kostela je uváděno 23 vesnic spadajících do farnosti. Představme si tehdejší vzdálenosti z Polanky, Klimkovic, Mokrých Lazců a dalších vesnic, které pohřbívaly ve Velké Polomi. Obyvatelé těchto přifařených vesnic se také účastnili ve sv. Václavu bohoslužeb, děti výuce náboženství atd.
Hřbitovní místo postupem času nestačilo (musíme vzít v úvahu mimořádnou úmrtnost po morech), a tak byli zemřelí pochováváni i za hřbitovní zdí, u nás zřejmě na farní zahradě. Prof. Ludvík Novák (náš rodák a regionální badatel) zmiňoval i možnost pochovávání na zahradě panského dvora a tvrze. Nedostatek místa na pohřbívání se vyřešil založením far v Klimkovicích, Svinově, Porubě aj. V další fázi vývoje byly zřízeny samostatné hřbitovy obcí: Hrabyně (1843), Chabičov (1878), Krásné Pole (1913), Čavisov a Dolní Lhota (1936) a Horní Lhota (1951). Starý velkopolomský hřbitov je ohrazen kamennou zdí, která se postavila v roce 1857 a v současnosti je vedena jako kulturní památka.

Lípa

Pamětihodností starého hřbitova je lípa u kněžiště kostela. Památkáři je vedena jako „památný a chráněný strom,“ její stáří je uváděno různě. Nikde není dochován údaj, kdy byla vysazena. Dá se předpokládat, že naši předci, Slované, v ní uctili slovanský symbol a vysadili ji poblíž vznikajícího kostela na počest výstavby kostelního kněžiště (konec 13. století). Jedná se o druh lípy malolisté (Tilia cordata Mill), vysoké 16 m, o obvodu kmene 6 m. V současnosti byla ošetřena betonovou výplňí. Další čtyři lípy rostoucí na hřbitově jsou již zjevně mladší a lze usuzovat, že jejich vysazení můžeme datovat do doby přístavby střední části kostela (1589).

Nový hřbitov

Nový hřbitov byl předán do užívání v roce 1987. Nachází se ve východní okrajové části obce Velká Polom u krajské komunikace na Plesnou. Byl zřízen s ohledem na současnou situaci v obci, kdy se každoročně zvyšuje počet našich obyvatel. Nový hřbitov byl na přání občanů Velké Polomi vysvěcen 31.10.2004 administrátorem farnosti P. Petrem Eliášem. (19.1.2017, Ing. L. Bubeníková starostka)
V současnosti je kostel se hřbitovní zdí prohlášen kulturní památkou. Je to lidské dílo vzniklé v minulosti, jehož historicko-dokumentární upomínková a umělecká hodnota má svou kulturní funkci pro další život. Jeho zachování příštím generacím by mělo být celospolečenským zájmen.

Pro 720. výročí trvání obce Velká Polom, v květnu 2008, zpracoval místní patriot a občan František Kopřiva, nar. 12. 3. 1928