1. listopadu odpoledne a v 2. listopadu po celý den je možno při návštěvě kostela získat plnomocné odpustky, přivlastněné pouze duším v očistci. Kromě tří obvyklých podmínek (sv. zpověď, sv. přijímání, modlitba na úmysl Svatého otce) je podmínkou pomodlit se při návštěvě kostela Modlitbu Páně a Vyznání víry.

Od 3. do 8 listopadu lze získat denně plnomocné odpustky přivlastnitelné pouze duším v očistci po splnění tří obvyklých podmínek, navštíví-li někdo hřbitov a pomodlí se tam (třeba jen v duchu) za zemřelé jakoukoliv modlitbu. V dalších dnech (od 9.11. dále) lze takto získat jen odpustky částečné)

z Katechismu katolické církve

KKC 1471 „Odpustek znamená, že se před Bohem odpouštějí časné tresty za hříchy, jejich/ vina byla zahlazena; je to odpuštění, které náležitě připravený věřící získává za určitých podmínek za pomoci církve, které jako služebnici vykoupení přísluší rozdělovat a používat poklad zadostiučinění Krista a svatých.“

KKC 1472 Abychom pochopili tuto nauku a tuto církevní praxi, je třeba si uvědomit, že hřích má dvojí následek. Těžký hřích nás zbavuje společenství s Bohem, a tím nás činí neschopnými dosáhnout věčného života; být zbaven věčného života se nazývá „věčný trest“ za hřích. Na druhé straně každý hřích, i všední, vyvolává zhoubné lpění na tvorech, které musí být očištěno, buď zde na zemi, nebo po smrti, ve stavu, jenž se nazývá očistec. Toto očišťování zbavuje toho, co se nazývá „časný trest za hřích. Tyto dva tresty nelze pojímat jako nějaký druh pomsty, kterou Bůh postihuje hříšníka zvenčí, nýbrž jako důsledky vyplývající ze samé podstaty hříchu. Obrácení, jež pochází z vroucí lásky, může dosáhnout naprostého očištění hříšníka, takže už nezůstává žádný trest.

KKC 1478 Odpustky se získávají prostřednictvím církve, která na základě moci svazovat a rozvazovat, udělené Ježíšem Kristem, zasahuje ve prospěch určitého křesťana a otevírá mu poklad zásluh Krista i svatých, aby dosáhl od Otce milosrdenství prominutí časných trestů za své hříchy. Timto způsobem církev nechce pouze poskytnout tomuto křesťanu pomoc, nýbrž touží ho i pobídnout, aby konal skutky zbožnosti, pokání a lásky.

KKC 1479 Protože zemřelí věřící, kteří se očišťuji, jsou také členy téhož společenství svatých, můžeme jim pomáhat, mimo jiné tim, že pro ně získáváme odpustky, aby byli zproštěni časných trestů, které si zasloužili za své hříchy.

V Bibli:  2 Mak 12,40-45; Mt 5,26; 1Kor 3,13-15;